Seberealizace

Firemní kultura

Seberealizace je instinktivní potřeba naplnit své schopnosti a snaha být nejlepším jakým jen člověk může být.

— Kurt Goldstein

Obsah

Co je to seberealizace

Plně seberealizovaní lidé, kteří umějí prožívat sami sebe, mají sklon k vrcholným zážitkům, tj. k pocitům intenzivního štěstí a naplnění, které se podobají téměř mystickým zážitkům nekonečné dokonalosti.

Jaké chování vede k seberealizaci? Lidé…

  • prožívají život jako děti, s plným ponořením a soustředěním
  • zkoušejí stále něco nového a nelpí na bezpečných a jistých způsobech
  • při hodnocení zkušeností se řídí spíše vlastními pocity než tradicí, autoritami nebo názorem většiny
  • jsou čestní, vyhýbají se předstírání, nebo „hraní her“
  • počítají s tím, že budou neoblíbení, pokud se jejich názory neshodují s většinou
  • přijímají odpovědnost
  • pracují usilovně, aby dosáhli cíle, pro který se rozhodli
  • snaží se pojmenovat své obrany a mají odvahu se jich zříci

Seberealizace je na vrcholu Maslowy pyramidy potřeb, což znamená, že potřeba seberealizace nebude významná pro člověka, který bojuje o přežití, necítí se bezpečně a neuspokojil některé své další nižší potřeby. Pokud by existovala podobná pyramida potřeb pro organizace, seberealizace zaměstnanců by pravděpodobně byla také na samém vrcholu. Je to poslední věc, na kterou bude organizace pomýšlet, po vyřešení všech svých problémů vnitřní integrace a vnější adaptace.

Maslowa pyramida potřeb

V následujícím rozdělení jsem vybral několik chování, ve kterých mohou zaměstnanci nacházet seberealizaci. Rozdělení není žádným způsobem kompletní.

Žádná seberealizace

Lidé na svoji potřebu seberealizace rezignovali a jen dělají svoji práci. Častým důvodem, proč lidé rezignují, je nesplnění některé nižší potřeby z Maslowy pyramidy potřeb. Příkladem může být “potřeba bezpečí a jistoty”. Křičící šéf v žádném případě nevytváří prostředí, ve kterém je možné se seberealizovat.

Může se stát, že práce lidi pomalu sama ničí. Kvalita výkonu je mizerná a množství odvedené práce minimální.

Destruktivní seberealizace

Zaměstnanci se realizují na úkor zájmů organizace a mohou i aktivně organizaci škodit. Trochu paradoxně není podmínkou, že lidi jejich práce nebaví - může je bavit, proto se seberealizují.

Smysl v práci

Lidé nacházejí smysl ve své práci a dělají ji s potěšením. Smyslem může být i například “být ostatním užitečný”, “být prospěšný organizaci”, “pomoci dobré věci”.

Perfekcionismus

Perfekcionismus - dotahování věcí do dokonalosti. Dokonalý kód, dokonalý design, dokonalá architektura. Člověk, který se takto seberealizuje si často ani neuvědomuje, že může své organizaci škodit. V životě není nic dokonalé a hodiny strávené nad tvořením nejlepšího zákazník nezaplatí.

Osobní rozvoj

Velmi konstruktivním způsobem seberealizace je osobní rozvoj. Zaměstnance jejich práce baví, aktivně se rozvíjejí a sami chtějí přebírat nové zajímavé úkoly a další zodpovědnost.

Bohužel tento způsob seberealizace nemusí trvat věčně. Lidé se mohou dostat do bodu, kdy mají pocit, že se “již všechno naučili”. Management by měl zaměstnance podporovat v hledání nových oblastí osobního rozvoje.